Nenahraditelná ztráta.

Vojtěch Lešetický

Nenahraditelná ztráta.
Stojí hruška v šírém poli, Kdo ji asi sázel? Čí to bude asi holka, Již jsem vyprovázel? A ta hruška v šírém poli Každé jaro květe: Panenka však jenom jednou Na tom božím světě. Mráz-li spálí v jednom jaře Hrušce květy bílé, Může zase v květu býti Příští jarní chvíle. Jenom panna, svadlo-li jí Jednou bílé kvítí, Neshledá se s květem bílým V dlouhověkém žití. 28