Svatý

Svatý
Byl jednou jeden svatý a měl prý devět žen a chodil v temných nocích jak páni ustrojen. Pil burgundského vína přede mší sklenici, a když řek’: ite missa, lid žehnal levicí. A po mši „ad majorem“ pil sklenic ještě pět a naříkal, že bídný je nynější ten svět. Proklel ho za den stokrát a s křížem na čele zlost zapil a se těšil, že zejtra neděle. 65 V neděli kázal k lidu, že kostel chud a stár a že rodička boží požehná každý dar. Lid sháněl groše bídy a „svatému“ je klad’, a rád zakoušel všecku nuzotu svou a hlad. V neděli kázal k lidu, že v něm se hnízdí hřích, a s kazatelny sešed si z něho stropil smích. Lid klekal ve pokoře a plakal: žel, o žel, a „svatý“ při růženci na pána boha klel. Byl jednou jeden svatý a měl prý devět žen, – nuž chcete-li být svatí, dělejte tak to jen! 66