LEGENDA O SELSKÉ PRAKTICE

Jan Neruda

LEGENDA O SELSKÉ PRAKTICE
„Od pondělka do soboty čteno tedy šest mší svatých – stará taksa – jen šest zlatých – nehledímť já na novoty!“ Proti děkanovi sedláček rozpačitě hledí na sáček. „„Budou-li jen platny, víte-li!““ „Jakžpak nebyly by, příteli, svatá mše nám ve všem vypomůže! Nyní ale se vědít může, k jakému jste dal číst účeli?“ „„Inu, velebníčku, – já mám v stáji vola; je mu chlapu jako v ráji! Dostává, co mu jen hrdlo ráčí, mláta, otrub, sotva žlab že stačí, přec je mrcha jenom kost a kůže. Nu tak pomyslím si: rozum muže všude konečně přec nedostojí; a tu pravím tedy k ženě svojí: čerte ďáble, copak dělat máme, nejlíp bude snad, když vyprodáme? – 45 Žena na vola si k stáji zajde, a pak praví: Snad se něco najde! – Nechme prozatím všech lektvarů – víš co, muži, dojdeš na faru! Děkan soudek odhora až dolů, ztloustl tak jen od samých mší svatých – dejme jich též něco svému volu, snad se vyplatí nám těch pár zlatých!““ 46
Básně v knize Druhý sešit veršů z pozůstalosti:
  1. ...A zas jsme na pavlači seděli
  2. MNICH
  3. DUDÁK
  4. MALINKÉ LUIZE
  5. ELEGICKÉ HŘÍČKY
  6. Na tvých ňadrech bílých, chladných
  7. Ve svatvečer po večeři
  8. ČESKÉ NÁPĚVY
  9. VESELÁ BÍDA
  10. Když zpředu dívám se tak po sedadlech,
  11. BÁSEŇ SUBJEKTIVNÍ
  12. ČILI: „KAM OBŽERSTVÍ SVÁDÍ“
  13. PAN SMĚLÝ
  14. LEGENDA O SELSKÉ PRAKTICE
  15. NAD HROBEM
  16. KE KONCÍLU!
  17. Kdys přišel telegramek úřad na nebeský:
  18. (BOŽENĚ ULÍKOVÉ)
  19. DŮM VE VLADISLAVSKÉ ULICI