V DOBÁCH POKUŠENÍ.

Svatopluk Čech R. E. Jamot Josef Kolář Miroslav Krajník Antal Stašek Jaroslav Goll Jaroslav Vrchlický Jan Nosek-Zádvorský Bohumil Havlasa Vítězslav Hálek Ferdinand Schulz Adolf Heyduk Karel Motejl-Lomnický Bohuslav Čermák Josef Václav Sládek August Bedřich Kokoška

V DOBÁCH POKUŠENÍ.
Jaroslav Vrchlický.
Zvuk půlnoci se tají zvolna v dáli, i v matném srdce ustálo již ruchu, a hvězdy svítí, jako by se bály, a známý šepot splývá k mému uchu. Ó znám, tě znám, jen odstupodstup, zrádný duchu! proč přede mnou ten závoj trháš tmavý, na dračím křídle slétáš k mému sluchu, tvým šepotem se krev mi v žílách staví, proč máků vlčích květ mi vineš kolem hlavy? Slyš, kterak šepce: „Já mám spasit tebe? Kde tvoje smělost, jež mne vyzývala, kde mocný žár, jímž spálit chtěl jsi nebe, kde nadšení, jímž hruď se rozplývalarozplývala, a bohem být se v klamu domnívala!? [75] Vidíš ten svět? – ty hvězdy zlatem skvoucí hle, z každé jak by smrt se usmívala, bůh radost má, když slyší srdce mroucí již v křeči poslední a v beznaději tlouci. „AA život, život... tys chtěl titan býtibýti, a teď se lekáš i vlastního zpěvu, tys přemoci chtěl vášní vlnobití, však před bojem už prosíš za úlevu, tys propadl už věčných bohů hněvu! tvá každá radost hrobovým je květem, tvůj každý sen jest plný chmurných zjevů, ty ducha spoutáš, než se vztyčí letem, chceš růže činů svýchsvých, a zoufáš nad poupětem!“ A hrozné tmy mi v ucho zase vlívá a černým křídlem kol mé hlavy věje, můj krvavý pot se slzami splývá a moje skráň, hle, zimničně se chvěje, a k nebi třeští oko bez naděje! Noc temným křídlem plaše kolem duje, jak oko v slzách mhou se luna skvěje, obláček bílý v modré dálce pluje – to strážný anděl můj, jenž k nebi odletuje... 76

Básně v knize Almanach na oslavu 25letého trvání Akademicko-čtenářského spolku pražského: