BLATNO.

Svatopluk Čech R. E. Jamot Josef Kolář Miroslav Krajník Antal Stašek Jaroslav Goll Jaroslav Vrchlický Jan Nosek-Zádvorský Bohumil Havlasa Vítězslav Hálek Ferdinand Schulz Adolf Heyduk Karel Motejl-Lomnický Bohuslav Čermák Josef Václav Sládek August Bedřich Kokoška

BLATNO.
Adolf Heyduk.
Jaj, to Blatno, na mou věru, vede život panský, hrom tam dává bez pozvání koncert velikánský; sám turecké bubny tluče a větrové hrají ruče: fagot, basu, brači – stateční to hráči! Na ráz voda odívá se do přihnědlých šatů a dýcháním vlní se jí ňadra od záchvatu: někdy však je vzhůru vrhá, že bohaté perle strhá, těch pak na pobřeží jako rosy leží. [164] Ale víchor nepolení, poskočí a hledá, každou trávku pozobrací, všecky perle zvedá, rozpustile hvízdá cosi v dlouhé uši u rákosí tanče bez únavy – skotačivec dravý. Tu búrňáků volajících řada tíhne dlouhá, na první je místo nese poděděná touha, a když počne overtura a takt bleskná sklepne búra, že až voda syčí, všecko: brávo! křičí. O! na Blatně při koncertu krásně je, až milo, na sta písní tajuplných v celek se tu slilo; tu to víří, pláče, šustí jako z fujar, harf a huslí povždy v tužším spěchuspěchu, že až hrůza slechu. 165 Eja! musím k hudbě oné, tam se mi to páčí, tam nalezne srdce moje vše, co jenom ráčí; víra s láskou už v něm tonou – zasnoubím se s vodou onou; chystej loželože, Blatno, tvůj jsem, nic už platno! 166
Básně v knize Almanach na oslavu 25letého trvání Akademicko-čtenářského spolku pražského:
  1. PROLOG k slavnostnímu představení v předvečer slavnosti pětadvacetiletého jubilea AKADEMICKÉHO-ČTENÁŘSKÉHO SPOLKU dne 23. května 1873. SEN.
  2. NEŠŤASTNÁ RODINA.
  3. „NEZNÁMÉMU BOHU!“
  4. VICHROVÉ.
  5. HAKON.
  6. SLEPÝ HUDEC.
  7. KOŘIST OCEANU.
  8. V DOBÁCH POKUŠENÍ.
  9. POLOVIČATÝ.
  10. MLADÉ ZVUKY.
  11. POVÍDKY Z NAŠÍ VESNICE.
  12. UBOHÝ RECHTOR.
  13. BLATNO.
  14. RITORNELLI JARNÍ.
  15. BÍLÝ MRÁČEK.
  16. PÍSEŇ.
  17. JARNÍ.
  18. STEZKA.
  19. SOUSEDSTVÍ.
  20. NEZDARA.
  21. PÍSEŇ.