Bílá růže.

Anna S. Božena Němcová Johanna Marie Ludmila Hrádku Václav Čeněk Bendl M. Brodský Ladislav Čelakovský Josef Václav Frič Jan Gros Bohumil Janda Josef Jiří Kolár Josef Kolář Rašin Smil Miloslav Sojka St. Miloslav Straka V. Č. Stránický Antonín Štrauch Bolemír Vltavský František Ladislav Vorlíček

Bílá růže.
Děva líbá bílou růži, Z růže perla vykanula, Z očka děvy slza padla, V růži s perlou rozplynula. Smutně podívá se růže, Ptá se drahé děvy krásné: „Kamž tvé růže z tváří prchly, Kam jsi dala očko jasné?“ Odpovídá děva růži: „Viz tam výš se hvězdu skvíti! – Já k ní toužím, po ní dychtím – Nadarmo však pro mne svítí! 76 V jednom krásném údolíčku Sázava se tiše vine, Tam chodívám, tamo blouzním, Když mi hvězda s výše kyne. Oko své v ní často nořím, Dlí však pro mne převysoko, Neví, co já pro ni cítím, Bol jak trápí přehluboko. Skví se – její lesk mě vábí, Aniž mou kdy býti může, Proto prchá květ z mých lící, Proto pláču, drahá růže!“ Anna S.