Zasvěcení.

Anna S. Božena Němcová Johanna Marie Ludmila Hrádku Václav Čeněk Bendl M. Brodský Ladislav Čelakovský Josef Václav Frič Jan Gros Bohumil Janda Josef Jiří Kolár Josef Kolář Rašin Smil Miloslav Sojka St. Miloslav Straka V. Č. Stránický Antonín Štrauch Bolemír Vltavský František Ladislav Vorlíček

Zasvěcení.
Ó, kdybych ty můj Jeníčku Mohla chvílku s tebou být; Jen dost malinkou chvíličku – V níž bych mohla vyjevit: Jak mi smutno je po tobě, Jak tě líbám v duchu svém, A jak blouzním v každé době O tvém srdci rozmilém! Nevídáš mne podle sebe V každé chvíli, minutě? Necítíš jak hladím tebe, A že k srdci vinu tě? – Jeníčku můj, co as děláš V žalostné své samotnosti? Viď, že bez mé lásky neznáš Žádných v světě blažeností!? – 170 Kdybych mohla lístek psáti, Vdechnout v něj ty city své, Buďto luně pošeptati, Co má sdělit duši tvé; Napsala bych všecko, všecko – Poslala bych kytičku: Že se těším jako děcko Na tvůj návrat – Jeníčku! Sni o lásce mojí k tobě, Že té tvojí rovná jest, V jednu sloučíce ty obě, Vše pak budem spolu nést! Co nás potká, co nás ztíží, Nezlekáme my se tím, Nechť se nám i zkáza blíží, Ničeho se nezděsím! – Nikdy neopustím tebe, Vždy tě budu milovat, Za tvým krokem chci to nebe V zemském ráji stopovat. Tyli umřeš, umru sebou, Jak ta duše s bohem svým – Všude budu, všude s tebou – Vždyťs mým blahem jediným! – Anna S.
171