MORDÉŘI.

František Serafínský Procházka

MORDÉŘI.
Mordéři kamenní nad branou, nad pěknou brankou stojí, za týlo chytli kohosi, bodnout ho již se strojí. Mordéři, mordéři, pročpak vy se rvete, řekněte mi, koho, koho mordujete? 61 Sto let a déle tak stojíte, neumdlí vzpjatá páže, kučerky vlají na hlavách, a v očích zlobná ráže. Mordéři, mordéři, pročpak vy se rvete, řekněte mi, koho, koho mordujete? Sluníčko hledí vám do očí, kámen váš měkce ztlívá, pěnkava na nůž sedla vám a s něho tiše zpívá. Mordéři, mordéři, pročpak vy se rvete, řekněte mi, koho, koho mordujete? – – My nemordujeme žádného, pozemský červe, věz to, my jenom hrozbou hrozíme v široké, širé město. Od hradu dál, jen dál, naše hrozba káže, jsme my věkověčné majestátu stráže. 62