VLAJKA.

František Serafínský Procházka

VLAJKA.
Jak plamen, jako bájný ohnivák nad hradem vlaje v mrak. Šípková Růženka, moje milá, konečně se tam probudila, má modráčkový zrak. Branami projíždějí rejtaři a chvíle nemaří pozdravit královnu: sláva, sláva! Nejvyšší číšník povel dává vrchnímu kuchaři. Na věži lvíček, zvyklý strmět v klid, nemůže pochopit, dvojchvostem švihá, když blíže plují krkavci černí z černých slují sem v denní jas a třpyt. Jak plamen, kterým všecek národ zhřát, vidím tam vlajku vlát, 84 Šípková Růženka, moje milá, si svatbu vystrojila. Já zpívám na ní rád. Veselá hudba na nádvoří hrá, pryč utrpení zlá. Skřečí jen divoce povýš dvorů ti černí ptáci plní vzdoru zlou vzpomínku: krá, krá! Jak živý plamen, když jej rozváli vichrové do dáli, nad hradem vlajka. Ó, nechoď blíže, zlá ruko, sic tě plamen zhrýže a k smrti popálí! 85 OBSAH: Str. Písnička5 Velká doba7 Tanec jepic9 Chvíle10 Sesaďte boha12 Radost13 Nesmrtelní16 Zpěv nesmrtelným18 T. G. Masarykovi23 Jitřní zvon25 Koruně svatováclavské26 Jarní28 Recepce29 Je jasno32 Pavláčka34 Práci čest!37 Těšínsko38 Nad Těšínem, pod Těšínem40 Paříži41 Srdce mluví43 Návrat44 Mrtví mluví47 Ozvěna51 Klepadlo54 [87] Str. Amen, tak Bóh daj!56 Mír boží60 Vzývání mocnosti62 Srdce národa65 Krysy69 Zpytujme ledví svá71 Magnetová hora73 Žižkova lebka76 Pravda vítězná78 Vojákům republiky81 Vlajka84
E: jf; 2002 [88]