SRDCE MLUVÍ.

František Serafínský Procházka

SRDCE MLUVÍ.
Viktoru Dykovi.
Myslil jsem: dozpíváno, čím srdce se mi chvělo život celý. Noc přešla v slunné ráno, a v lipách rozhučí se práce včelí. Já vítěz, ujda smrti, teutského draka zkrotím bohu roven, a zatím – hněv zas v zubech drtí ten, který miluje, ó, holý šovén! Nebude konce pěvci, s lyrou i zbraně smekni zase s háku, dej zajet husitskému dřevci do cifer spekulantů, do chytráků. 30. I. 19201920.
43