VELKÁ DOBA.

František Serafínský Procházka

VELKÁ DOBA.
Doléhá ke mně dálné hřmění diluviálních procesů, sopečné hory rostou v chvění a země trnou v úděsu. Snad slavného cos chce se zrodit, veliké doby věčný plod? Plaz slizký jal se krví brodit, až v morku cítím jeho hlod. Úklad a mrzkost, děs a zkáza, blín na záhoně kultury, lákavá sladu plná váza pro noční hmyzy, pro můry. A darmo hledám, nad čím ret by se zachvěl krásy pocelem, co vzroste z trosečné té setby v předjaří zimně zšeřelém? 7 Co vzroste? Hrouda sladce jihne, že sliby voní, řekl bys, a zatím kolkolem se líhne jen hmyz, jen prašeredný hmyz. 27. III. 1918.
8
Básně v knize Nové hradčanské písničky (in Dílo Fr. S. Procházky, svazek 13):
  1. PÍSNIČKA.
  2. VELKÁ DOBA.
  3. TANEC JEPIC.
  4. CHVÍLE.
  5. SESAĎTE BOHA...
  6. RADOST.
  7. NESMRTELNÍ.
  8. ZPĚV NESMRTELNÝM.
  9. T. G. MASARYKOVI.
  10. JITŘNÍ ZVON.
  11. KORUNĚ SVATOVÁCLAVSKÉ.
  12. JARNÍ.
  13. RECEPCE.
  14. JE JASNO...
  15. PAVLÁČKA.
  16. PRÁCI ČEST!
  17. TĚŠÍNSKO.
  18. NAD TĚŠÍNEM, POD TĚŠÍNEM...
  19. PAŘÍŽI.
  20. SRDCE MLUVÍ.
  21. NÁVRAT.
  22. MRTVÍ MLUVÍ.
  23. OZVĚNA.
  24. KLEPADLO.
  25. AMEN, TAK BÓH DAJ!
  26. MÍR BOŽÍ.
  27. VZÝVÁNÍ MOCNOSTI.
  28. SRDCE NÁRODA.
  29. KRYSY.
  30. ZPYTUJME LEDVÍ SVÁ...
  31. MAGNETOVÁ HORA.
  32. ŽIŽKOVA LEBKA.
  33. PRAVDA VÍTĚZNÁ.
  34. VOJÁKŮM REPUBLIKY.
  35. VLAJKA.