II. Vina a trest.

Jaroslav Vrchlický

II.
Vina a trest.

Ten Prometheus na své skály štítu, sup jemuž hlodal útroby v zlé muce, ten Ixion hnán kolem v rozmach prudce, ten Sisyf s balvanem svým na Kokytu; Tenten bědný Tantal, jemuž v luzném třpytu plod kynul, který nechytily ruce, ten Dantův Lucifer v ker ledných shluce, ten Farinata v žhavé rakve skrytu; Titi všickni tam pod olověnou kápí, ti v stokách lejna z visionů Snorra, ó vlasti má, svůj trest přestojí snáze; Přespřes tebe věky hřmí všech útrap slapy, tvá noha v poutech, na tvých ňadrech hora. – Však, ptám se, je trest s vinou v rovnováze? 6