IV. Stará báj.

Jaroslav Vrchlický

IV.
Stará báj.
Ty starých kronik sežloutlé juž blány zda věštily ti pravdu, vlasti moje? Prý otevře se Blaník, v konec boje až zdupány kol budou rodné lány. Tvůj kníže objeví se zbožňovaný a za ním nepřehledné svaté voje, vzplá nový boj, potekou krve zdroje a chvět se bude svět i pekel brány. A celé Čechy budou krve mořem, jen ostrov zbude v středu naposledy, tam svatý Václav bude mši pak sloužit. Zem načež dlouhým vysílená hořem po tisíc roků v sen se bude hroužit, by zapomněla muka vše a bědy. 8
Básně v knize Hlasy v poušti:
  1. I. Vstup.
  2. II. Vina a trest.
  3. III. Juž nechte být!
  4. IV. Stará báj.
  5. V. Sursum corda!
  6. VI. Právo odvety.
  7. VII. Suché kosti.
  8. VIII. Minulosť a přítomnosť.
  9. IX. Vždy na ráně.
  10. X. Procitnutí.
  11. XI. Dvojí prospěch.
  12. XII. Naše práce.
  13. XIII. Politická píseň.
  14. XIV. Co chceme.
  15. XV. Snad přece!
  16. XVI. Jen spravedlnosť!
  17. XVII. Credo.
  18. XVIII. Koruně sv.-Václavské.
  19. XIX. Naší řeči.
  20. XX. Naděj lidu.
  21. XXI. Naše píseň.
  22. XXII. Epilog.