V. Sursum corda!

Jaroslav Vrchlický

V.
Sursum corda!

Ti, kteří lbí o tvrdé zdivo bili starého chrámu v města rozvalině, co vítěz jásal při kostkách a víně, a koně jeho z nádob svatých pili; Titi, v celý svět jenž pak se rozptýlili, když Jahvé hleděl k jejich pláči líně, zda uložili znavenou dlaň v klíně, když stopy velkých otců skrylo býlí? Nuž vzhůru srdce! V síle neúmorné na stromu lidstva bují národové, svou silou vznikají, svou mdlobou mizí. My máme vlasť! Té svaté půdy orné se držme jen a vzplanou jara dnové, dech dějin pouze mrtvé listí sklízí! 9