XIV. Co chceme.

Jaroslav Vrchlický

XIV.
Co chceme.

My chceme s každým v svatém žíti míru, jen každý, co nám svato je, ať nechá, za vlastním pluhem ať jen každý spěchá, v své hrudi měj si, jakou sám chceš, víru. Chcem právo v životě – ne na papíru, kde naše drahá řeč zní sladkodechá, a píď nedáme z lánů otce Čecha, v boj za ni obrníme pěsť i lyru. Chcem jako lidé žít – ne v boji stálém své síly věčně namáhané mrhat, jen v práci Sisyfově zřít svou slávu; Chcemchcem v stínu jít – ne věčným pouště palem, chcem, kde jsme sázeli, též plody trhat a klidně, vnuk že jist, v hrob sklonit hlavu. 18