VIII. Minulosť a přítomnosť.

Jaroslav Vrchlický

VIII.
Minulosť a přítomnosť.

Je povinnosť znát děje velkých dědů, však směšné hýřiti je v zašlé slávě, když sok vám sahá po poslední krávě a v chatě hosty máte s nouzí bědu. Když není cárucáru, skrýt hnis vlastních vředů, je směšné sníti o královském hávě, o hrdinách, když rovni sžaté trávě mdlí hynem v slabochů a lotrů středu. Zní ovšem svůdně zvěsť o minulosti, však pouze přítomnosť je ona lícha, jež símě hanby nebo slávy hostí. Té chopte se bez ilusí a smutku a pak můž’ vaše na dědy vzplát pýcha, na kmenu starém zlatitý plod skutků. 12