IX. Vždy na ráně.

Jaroslav Vrchlický

IX.
Vždy na ráně.

Jsme v moři ostrov – kolem vlny ječí, loď žádná s míru zvěstí nepřistane, a vlny dmou se, vichr divě vane, ti klnou nebi a ti v slzách klečíklečí. Jen otců zvěstí a jen otců řečí nám síla v údy zmalátnělé kane a největší to zázrak tvůj, ó Pane, že ještě žijem ve smrtelné křeči. A denně hráze stavíme a denně je nepřátelská vlna spláchne prudce a smích a úzkosť válčí v naší líci, Vždyvždy na ráně a v každé času změně jak na Sionu valech jsme, v té ruce meč obnažený, v té zednickou lžíci. 13