Zajatý

Otokar Fischer

Zajatý
Posledním douškem pít z čerstvé studny, než budou žíznivé mé rty po tobě stonat, světlý, svůdný, bláznivě bludný světe ty! Co chvíli se strázeň v mé tělo vetne. Všech volných slastí jsem zapomněl – jenom ne tebe, ty noční můj květne, jejž tehdy jsem naposled vdechnout směl! 42