Vzývání

Otokar Fischer

Vzývání
Země, hvězdo zbožňovaná, z níž je tíže má i zář, naše milostenko matko, jejíž klín má požehnání od věků až do věků; s oštěpy a smolnicemi hrající si dryado, vířící jak rudá nemoc, která, drzou kytku v zubech, tančí mezi sopkami; ranící a zraňovaná trpitelko v horečkách, ty, která se umírajíc obrozuješ skokem s lůžka jako člověk, jenž chce žít... 52 Obsah
PŘED METELICÍ9 OBROZOVÁNÍ10 RADOSTNÁ ZÁVĚŤ12 NADPIS12 KRITIK13 VROUCNĚ14 PŘEKLADATEL15 JÍZDOU17 KLÍČ KE KRÁSE18 URBS19 V PŘELETU21 ...A POTOM UMŘÍT22 V SÍNI HRDIN24 DOMOVSKÉ PRÁVO25 DVOJZVUKY26 MEZI DVĚMA MOŘI26 V NORMANSKÉM CHRÁMĚ27 U SVATÉHO JANA28 [53] DVOJÍ POZDRAV29 OČISTEC30 DÍK A TOUHA31 PAESTUM32 VYZNÁNÍ34 PÍSEŇ35 VIDĚNÍ37 DOMA39 PŘÁNÍ40 JEDNA NOC41 ZAJATÝ42 NAD OBRAZEM Z DOBY BAROKA43 RUKA44 ODYSSEUS45 NAVRACEJÍCÍ SE47 MRAKY48 VYHOŘELÝ49 U STOLU51 VZÝVÁNÍ52
[54] České básně svazek jedenáctý Otokar Fischer ROK Vytiskla Akc. mor. knihtiskárna Polygrafie v Brně a vydal Fr. Borový v Praze 1935.
[55] KMEN
E: jf; 2005 [56]