U stolu

Otokar Fischer

U stolu
Ty, jenž rouchem noci máváš, ty, jenžs nebe rozklenul, prostým srdcím prosté dáváš radosti jak chléb a sůl, ty, jenž v nic nás uvrhuješ a zas k světlu zpátky rveš, ty, jenž pánem světa sluješ, život jsi a smrt jsi též, obrať k nám svou tvář, tu skvoucí, projev nám svou přítomnost, zírej z nás, ty vševidoucí, Pane, Bože, buď náš host! 51