Před metelicí

Otokar Fischer

Před metelicí
Jako člověk, jenž se loučí, je ta pozdní krása dnů, jako nadskutečný přelud v řinoucím se zlatě zhmotněn stojí strom a padá list. Bude se nám brzo stýskat – nám, jimž pro hltavost chvil neznámo je vzpomínání – po té lidsky prosté hloubce, jíž jsme nedovedli žít. Ševel barev pod nohama, tmavou astru na prsou, štíhle jda svým loubím vína, svítí den a lampu zháší jako člověk, jenž jde spat. 9
Básně v knize Rok:
  1. Před metelicí
  2. Obrozování
  3. Nadpis
  4. Kritik
  5. Vroucně
  6. Překladatel
  7. Jízdou
  8. Klíč ke kráse
  9. Urbs
  10. V přeletu
  11. ...a potom umřít
  12. V síni hrdin
  13. Domovské právo
  14. Mezi dvěma moři
  15. V normanském chrámě
  16. U svatého Jana
  17. Dvojí pozdrav
  18. Očistec
  19. Dík a touha
  20. Paestum
  21. Vyznání
  22. Píseň
  23. Vidění
  24. Doma
  25. Přání
  26. Jedna noc
  27. Zajatý
  28. Nad obrazem z doby baroka
  29. Ruka
  30. Odysseus
  31. Navracející se
  32. Mraky
  33. Vyhořelý
  34. U stolu
  35. Vzývání