Vyznání

Otokar Fischer

Vyznání
Na sopku hledím a hluboko ve mně tkví obraz vyhaslých hor, na tebe myslím, má milostná země, jejíž pocel se vssál do mých pór. Přes moře vzpomínku vroucí si nesu, líbezná slova jsou v ní, a vábení vod a ševel tvých lesů zastaveníčkem zní. Dobré jitro mi na dálku dává lichotně hravý tvůj hmat, v zahradách máje ty pod bezem smavá, ty svůdná, kterou mám rád. 34