4   Uvěřil znovu já, žel,

Otokar Fischer

4

Uvěřil znovu já, žel,
Uvěřil znovu já, žel,
v dlaň bílou, krutou a jemnou, a nikdo nepřišel, by za stůl zasedl se mnou.
Dnes mé hořkosti chléb nikomu chutnat nechce, puklého srdce střep moh poranit by tak lehce. Má duše, po stole kol a na prázdné křeslo se dívej. Pohleď. Vždyť sedí tu Bol... Ó zpívej!