11   Vše darovalas, co lze darovat.

Otokar Fischer

11

Vše darovalas, co lze darovat. Vše darovalas, co lze darovat.
 Ty za ruku mne vedlas v mladý sad, a smysly naše pily. Kos tam pěl, nám duše v souzvuku se třásly těl, vzduch vůní kvet’ a svítil čilimník... Měj za tu zář, měj za svůj úsměv dík! A dalas víc. Tvé duše třpyt a šum, v déšť něhy ztlumen, přissál se k mým rtům, a svět mi zpíval. V nitro noře hled, já o náš sad se starat nedoved, já léta nedbal, špatný zahradník. I za smutek, jenž v květech spal, měj dík! [12] Ty vedlas mne, když venku zpíval kos, ty se mnou běželas, můj prodromos, a teď mi daruješ, jdouc v jiný sad, nejhlubší dar, jejž duši možno dát. Z mých prsou neslyšný se dere vzlyk. I za bohatství chudoby měj dík!
Básně v knize Hlasy:
  1. 1   Já slyším, slyším slova tvá,
  2. 2   Než mi odletíš
  3. 3   Kdys, živá vodo, dravě zpěněna
  4. 4   Uvěřil znovu já, žel,
  5. 5   Tichá má ruka, steskem bílá,
  6. 6   Na výkupné-li se ptáš,
  7. 7   Radš boj a bouř než toto mlčení!
  8. 8   Tichem ještě víc než slovy zmučeni,
  9. 9   Čest, láska, přátelství, vše velká jména,
  10. 10   Vždy bylo lidské štěstí jen
  11. 11   Vše darovalas, co lze darovat.
  12. 12   Tak ticho je mi pojednou v tom hluku,
  13. 13   Dvojí píseň do blankytu vzlétla,
  14. 14   Noc vála. Znělo to jak zpěv
  15. OSTROV
  16. PÍSEK
  17. BEZVĚTŘÍ
  18. PRSTÝNEK
  19. TROILUS
  20. LETNÍ NOC
  21. STVOŘITEL
  22. SVATOKRÁDCE
  23. KE KOŘENŮM
  24. ORESTES
  25. ZÁPAD A VÝCHOD
  26. NORDERNEY
  27. MYSTIKA KRVE
  28. PÍSEŇ ARISTOKRATICKÁ
  29. HLUBINY
  30. 1   Já nejsem vichr. Vichřicí jsem hnán.
  31. 2   Co na tom, dnes že nechtějí tě znát!
  32. 3   Magickou září protkána
  33. 4   Jsme poslové – a nevím, čí ni čeho –,
  34. 5   Jen jedna pouta nikdy nepominou:
  35. 6   Šum ukolébavkou, má proudná řeko!
  36. 7   Já vzhůru zřím. Tvá milá lampa svítí.
  37. 8   To bylo krutější než umírání