SVATOKRÁDCE

Otokar Fischer

SVATOKRÁDCE
Tak byla mladičká. Tak z očí žhla. Jak jsem ji v ústa zlíbal, zestárla. To není lásky tvář, co na mne zří. Toť dávná vášeň, starší příkoří! Ni sen ni úsměv nevidím se třást. Jen staletími zotročenou slast. Krev neproudí. To živá není líc. Hřích ztrnul v škleb; a v masku mučednic. To Východ cizích, tyranských je dob. Zde láska mlčí, odevzdána v hrob. Ruth? Esther? Evu jsem to celoval? Mne zbožnost jme. A po špičkách jdu dál – – [22]