3   Magickou září protkána

Otokar Fischer

3

Magickou září protkána
Magickou září protkána
byla bytost, o níž já snil, nežli jsem šepotem chvil v život, jak spící do rána, procit a narozen žil.
Mnoho potkávám těl, přimýšlím duše si k nim. Vítám se, loučím se, vím: z ideje, kterou jsem zřel, matný odlesk teď zřím. Miluje se jen v snách, milujem jedenkrát jen. Kterou že miluji z žen? Častokrát ruku jsem vztáh, nikdy se nesplní sen. Často rozvírám dlaň – Motýlek? Čekal jsem víc. Častokrát píseň, zníc, vábí: mou láskou se staň! Smutno pak, prázdno a nic. Nikdy, nikdy se nevtělí sen, jenž na víčka kles. Věz to, má duše, a nes: Před zrozením jsme viděli. Životem slepi jsme dnes. [36]