BLOUZNĚNÍ

Arnošt Ráž

BLOUZNĚNÍ
Bylo to v šerých večerech, kdy sám jsem bloudil městem, kdy krámy byly zavřeny a všechny zvony spaly, kdy unavené oči lamp se dlouhým bděním do noci pozvolna přivíraly. Já snil jsem o zapadlé chodbě s renaissanční mříží, jež zavřena. Rezavý drát pak zvonce z šedé stěny se protáhl a zohýbán podává rukověť. Kdes v chodbě zvon tlí roztříštěný. A starý park se měkce tmí za renaissanční mříží. V něm somnambulní slunečnice někde při zdi lkají a fontán pláče beze slz, že růže tichem líbané pomalu uvadají. Já chtěl jsem vzbudit’ zmlklý zvon, až vzkřik’ by vytřeštěně, a branou projít do komnat, kde království je stínů, usednout’ mlčky na balkon a snít’ na loktech měsíce, jež spouští v rozvalinu. A zapomenout’ na město, jež zahaleno v kouřikouři, a ve snech svých se usmívat’ a sepnout’ ruce obě a k neznámému modlit’ se a k nebi, zemi modlit’ se a modlit’ se i k sobě. 20
Básně v knize Byly večery:
  1. PŘIJDE NOC JEDNOU –
  2. VEČER U VSI
  3. ŘÍJEN
  4. ŠÍLENSTVÍ
  5. MEZI CIZINCI
  6. MONOTONNÍ KRAJ
  7. TAK ŠERO BYLO –
  8. SKUPINA BŘÍZ MEZI ČERNÝMI SMRKY
  9. TŘI VRBY
  10. DNES CELOU NOC –
  11. MRTVOLY NIKDO NEVZBUDÍ!
  12. TAK MNOZÍ
  13. PÍSNIČKA SENTIMENTÁLNÍHO PYTLÁKA
  14. ÚKLADY
  15. PADÁME NĚKAM
  16. BLOUZNĚNÍ
  17. MODLITBY
  18. NEMOHU VĚŘIT’
  19. ZLÍ SLÍDIČI –
  20. NESVRHNOU NÁS DOLŮ –
  21. STARÉ DRAMA
  22. ULICE BÍDY
  23. DVA PROKLETÍ
  24. SMRŤ
  25. SÁM
  26. JDEM DOMŮ?
  27. PÍSEŇ UŠTVANÝCH
  28. SEN