NESVRHNOU NÁS DOLŮ –

Arnošt Ráž

NESVRHNOU NÁS DOLŮ –
Proč měla jsi ten klobouk smuteční? Proč oči Tvé tak na mně utkvěly? Svou bledost zapřít’ úsměvem jsi nemohla a slzy zatlačit, jež z očí hleděly. Včera jsme pohádkou šli lásky své, Tvé teplé rety na své tiskl jsem. A dnes smuteční háv Tvou krásu zahalil a někde trčíme nad srázným útesem. A musíme se sřítit’ sudbou uštváni – a odnést’ svoje sny (své děti) na Tayget? (Jsou nemocné prý, děti agonií, bez mízy poupata, jež nepropuknou v květ.) Hle skála Tarpejská. – Ne, nesvrhnou nás dolů. Jsou slabé předsudky morálek století. Ať vzplanou oči všech – ať lživý stud se vztýčí, my rozdrtíme vše v násilném objetí! – 24
Básně v knize Byly večery:
  1. PŘIJDE NOC JEDNOU –
  2. VEČER U VSI
  3. ŘÍJEN
  4. ŠÍLENSTVÍ
  5. MEZI CIZINCI
  6. MONOTONNÍ KRAJ
  7. TAK ŠERO BYLO –
  8. SKUPINA BŘÍZ MEZI ČERNÝMI SMRKY
  9. TŘI VRBY
  10. DNES CELOU NOC –
  11. MRTVOLY NIKDO NEVZBUDÍ!
  12. TAK MNOZÍ
  13. PÍSNIČKA SENTIMENTÁLNÍHO PYTLÁKA
  14. ÚKLADY
  15. PADÁME NĚKAM
  16. BLOUZNĚNÍ
  17. MODLITBY
  18. NEMOHU VĚŘIT’
  19. ZLÍ SLÍDIČI –
  20. NESVRHNOU NÁS DOLŮ –
  21. STARÉ DRAMA
  22. ULICE BÍDY
  23. DVA PROKLETÍ
  24. SMRŤ
  25. SÁM
  26. JDEM DOMŮ?
  27. PÍSEŇ UŠTVANÝCH
  28. SEN