PÍSEŇ UŠTVANÝCH

Arnošt Ráž

PÍSEŇ UŠTVANÝGHUŠTVANÝCH
Noc únorová. Vítr mrazný je a z dálek hučí šťastných orgie. Výkřiky, smích a praskot plných stolů, zvrhnutá číš – a my jdem’ dolů, dolů. – Do pustých chrámů o chléb prosit jdem, by nebe dalo, co nám vzala zem. – Nehoří svíce, tápáme jen tmami a jsme tak, bože, opuštěni, sami. A ruce naše k prosbám rozpjaté se proměnily v pěsti zaťaté, modlitby ztvrdly dlouho tužbou retů a zraky vzplály barvou žhavých květů. – Je shasnuto a všechno v mdlobách dříme, my klneme a již se nemodlíme, nás vyštvali a jsme tak sami, sami, zvěř rozdrážděná, lačná pod hvězdami! 31