Husova poslední noc.

Jan Pelíšek

Husova poslední noc.
Jest noc. Tmou hukot Rýnu zněl. Ruch v Kostnici už ztich. Vše spí. Jen v jedné z klášterních tam cel bdí vězeň, zabrán v modlitby. Dnes žije poslední svou noc a ví, že není naděje. Jen něco chvil a církve moc co kacíře ho prokleje. Žil pravdě, ved ku Kristu jen, jen světlo Boží šířil v tmách. A za to bude upálen, zde v cizině, všem na postrach. „Můj Ježíši, mou bídu zříš. Jsem opuštěn. Jen Tebe mám. Ó promluv, bouř v mém srdci ztiš a při mně stůj, ať neklesám.“ 7 Tak zaúpěl. Tak kleče lká. Pojednou vstal. Byl silen zas. Už jitra svit sem proniká a v duši vězně klid a jas. Hle, svatým vzdorem plá mu zrak a ohněm reků září líc. A Hus, byv sněmem souzen pak, jde hrůzné smrti mužně vstříc.
Básně v knize V husitských stopách:
  1. Hus a Jan z Chlumu.
  2. Husova poslední noc.
  3. Upálení M. Jana Husa.
  4. Václav z Budova.
  5. Staroměstská poprava.
  6. Vyhnanci.
  7. Píseň vyhnanců.
  8. Píseň vyhnanců.
  9. Odkaz J. A. Komenského.
  10. U biskupa Háje.
  11. Čeští písmaři.
  12. Toleranční apoštolé.
  13. Našim tolerančním kostelíkům.
  14. Kníže pokoje.
  15. Pod korouhví naděje.
  16. Devatenácté století.
  17. Dvacáté století.
  18. Velikonoce.
  19. Drahé věno.
  20. V předvečer 6. července.
  21. Kostnický Abel.
  22. Po žních.
  23. Jsme cizáci prý v českém kraji!
  24. Bílá Hora.
  25. Pravda zvítězí, ale kdy!
  26. Děti mučedníků.
  27. Naše chrámy.
  28. Vracíme se!
  29. Nejskvostnější svatyně.
  30. Svatý oheň.
  31. Poslední nocleh.
  32. Na hřbitově.
  33. Znáš tu zem?
  34. Vytrvat.