Velikonoce.

Jan Pelíšek

Velikonoce.
Velkonoce – jara vání, velkonoce – z mrtvých vstání, co teď bol a smrti žal? Kvítečka se rozesmějí, srdce ta se rozepějí; vždyť nám Ježíš vzkříšen vstal! Vstal, vám na vzdor, pekla moci, jež jste věznily v své noci 54 Jej, jenž světlo světa byl. Směl být život poután smrtí? Nemožno. On pouta drtí, aby věčně vévodil. Jím, jenž zmučen ležel v hrobě, zkrocen satan véve své zlobě, přemožena smrt a tma. Jaro vůkol zpěv svůj pěje, jaro teď i duše hřeje; všudy radost vládnout má. Tak již nejsme prach jen pouhý, dojdou cíle svaté touhy v lidu Božím kol a kol. A již nelká nad mrtvými s pláčem, s nářky zoufalými beznadějný, pustý bol. Rovy věrných jsou teď svaty, dočasny jen všeckny ztráty, smrt – toť krátký jenom sen. Dnové, léta rychle plynou, stíny hrobu záhy minou a pak věčný, věčný den! Přel.
55
Básně v knize V husitských stopách:
  1. Hus a Jan z Chlumu.
  2. Husova poslední noc.
  3. Upálení M. Jana Husa.
  4. Václav z Budova.
  5. Staroměstská poprava.
  6. Vyhnanci.
  7. Píseň vyhnanců.
  8. Píseň vyhnanců.
  9. Odkaz J. A. Komenského.
  10. U biskupa Háje.
  11. Čeští písmaři.
  12. Toleranční apoštolé.
  13. Našim tolerančním kostelíkům.
  14. Kníže pokoje.
  15. Pod korouhví naděje.
  16. Devatenácté století.
  17. Dvacáté století.
  18. Velikonoce.
  19. Drahé věno.
  20. V předvečer 6. července.
  21. Kostnický Abel.
  22. Po žních.
  23. Jsme cizáci prý v českém kraji!
  24. Bílá Hora.
  25. Pravda zvítězí, ale kdy!
  26. Děti mučedníků.
  27. Naše chrámy.
  28. Vracíme se!
  29. Nejskvostnější svatyně.
  30. Svatý oheň.
  31. Poslední nocleh.
  32. Na hřbitově.
  33. Znáš tu zem?
  34. Vytrvat.