PŘI OHNI.

František Soldan

PŘI OHNI.
V sloup kouře svoje touhy zaháním (Vzduch večerní je cítit krajem vát) a chvíli myslím, chvíli zase sním a Smutek hladím, jenž mi v duši pad. Vzduch večerní je cítit krajem vát. Můj cit se v duši utajeně chví, když Smutek hladím, jenž v ni náhle pad a vše chci zvědět, co jen věky zví. Můj cit se v duši utajeně chví – a hledá východ z temna příštích let. Chci všecko vědět, co jen věky zví. Však zaniká tu v mlze celý svět. Oh, hledat východ z temna příštích let! Já v kouř své touhy napřed zaháním....zaháním... Jak zaniká mi v mlhách celý svět – Tak chvíli myslím a zas chvíli sním. 20