OMÁMENÍ.

František Soldan

OMÁMENÍ.
Zůstal mi ještě parfum tvého těla omamný strašně, že by usmrtil. Z hluboka dýchám. Tak’s mne míti chtěla? Být na vzdálenost dosud ještě tvým? Tělo se zrovna v křečích ještě lámeláme, ničil bych všecko, co je pod rukou, myšlénky mé jsou sešílené samé a sarkasticky před zrakem mi jdou. Celé mé tělo tvojí vůní voní, celý vzduch kolem tebou nasáknul, slova tvá v mysli divoce se honí, jsem ve tvé moci, bytosti tvé půl....půl... 36