KVĚTY VIL.

František Soldan

KVĚTY VIL. (POD OBRAZ F. M. BRÉDTA.)
Ve chvíli útrap vstalas před mou duší s tím vlasem černým, úbělovým tělem a smála se’sse’s, jak srdce moje buší a jak mru touhou po tvém těle skvělém. A lekníny své nevinny – tak bílé – na vodách mládí vyrostlé hladila jsi (až vážky splašené se rozlétnuly čile)čile), já chvěl jsem se – mně že je dát chceš asi. A šílen zařval: Trhej rychle tedy! a skočil stisknout prsty ruky Tvojí já vášní mdlý, a předtuchami bledý, jenž rád by těšil, ač se těšit bojí. Ty’s prchla – – Hlas můj dozněl v lesní tiši – – – – – – – – – – – – Já chtěl Ti tolik říci – tolik vlíbat! – – – – – – – – – – – – – – – Teď nikdo už to nikdy neuslyší. – – – – – – – – – – – 33
Básně v knize Faunovy melodie:
  1. JARO.
  2. STOPA.
  3. JARO.
  4. ŽILI JSME.
  5. ŽAL.
  6. VZPOMÍNKA.
  7. STUD.
  8. VZPOMÍNKA.
  9. ZHNUSENÍ.
  10. POSLEDNÍ RADOST.
  11. VZPOMÍNKY.
  12. PŘI OHNI.
  13. VZPOMÍNKY.
  14. ZTRACENÉ CHVÍLE.
  15. FAUNOVA ELEGIE.
  16. VEČER.
  17. VÍLY.
  18. VYBÍDNUTÍ.
  19. PÍSEŇ.
  20. PADAJÍCÍ KVĚTY.
  21. TOUHA.
  22. SPLYNUTÍ DUŠÍ.
  23. PŘÍZRAK.
  24. KVĚTY VIL.
  25. PŘEDTUCHA.
  26. NEZNÁMÁ.
  27. OMÁMENÍ.
  28. NOVÉ CESTY.
  29. VĚDOMÍ.
  30. PO ZÁPADU.
  31. POZDĚ.
  32. SLZY.
  33. MARNOST SETKÁNÍ.
  34. UTAJENÉ SLZY.
  35. CIZINKA.
  36. PÍSEŇ.