ČÍSLO 5. Cirk v nimbu tonul pochodní,

Karel Hugo Hilar

ČÍSLO 5.
Cirk v nimbu tonul pochodní,
Cirk v nimbu tonul pochodní,
prostorou jeho fanfár zněl.. a dav se chechtal víc a víc, čím hustěji se večer tměl.
Cirk opájel se.. v zášeří milenec s dívčích retů pil.. vše rázem stichlo.. Pak jsem já ve masce blázna vystoupil. Dav zbystřil se.. vše pozornost a všechno stejná nálada, když za grimassů zazněla pikantní moje ballada. Dušený smích.. cudných žen zor dychtivě slov mých význam sál.. A frenetický potlesk pak, když balladu jsem dozpíval... 15 Můj výskal dav a v zášeří fosforné oči svítily.. Zas potlesk.. Počal chancon jsem frivolní jakýs opilý.. A jejich křikem zmámen, zpit, na zděděnou jsem loutnu hrál – A kdesi v jizbě setmělé můj otec zdlouha umíral – – – 16