POLEDNE.

Karel Hugo Hilar

POLEDNE.
Ticho vládne lesem, polem, slunce právě kulminuje, do žlutavých, těžkých lánů padá jeho horký dech... Unavené slabé skráně polévají proudy potu, znaveny jsou všechny cévy, ale dne je teprv půl – – Unavená moje duše, ohlušená rykem davu, hledá, pátrá, zkoumá, slídí.. jinak chce než dříve jít – Unavena, vysílena prosí o klid tiše, dětsky, prosí, volá, zoufá, bouří – ale dne je teprv půl. 34