ČÍSLO 7. Má matka byla hvězdou krás..

Karel Hugo Hilar

ČÍSLO 7.
Má matka byla hvězdou krás..
Má matka byla hvězdou krás..
a taťka můj se hrdě smál, když před publikem žasnoucím ji na provazech uhlídal.
(Má matka byla pikantní a lecos umívala hrát – – mnohý pan baron s monoklem to její umění měl rád.) Můj taťka jen se rozplýval, když úžas viděl na retech – – já skrčen seděl v ústraní a v hrdle tajil horký dech – – – Pak baron vzal ji za bradu – můj taťka jen se ukláněl.. – – A potom, když už den se stměl, sedával se mnou sám a sám.. 18 Pak stárla matka, vadla již.. a v posled nemohla ni hrát – tož mladá dcera musila ji v úkolech těch vystřídat. – – Teď na provazech mihá se má sestra.. zas se uklání... Až sestárne, její dcera zas tančiti bude za ni..!! 19