KRČMA.

Roman Hašek

KRČMA.
Poslední tulák odešel a zpustla síň začouzená, sám zbyl jsem tu, prohrav, u nedopitého piva. Spí krčmář znavený... Slyšet, jak venku vítr sténá, a poslední tulák již v dálce frivolní píseň si zpívá... Jediný ještě plyn chvěje se nad mojí hlavou – Teď teprve jasno mi, že všecko, všecko jsem prohrál, i srdce i lásku i život v sázce s tou smečkou dravou – a odešli všichni; i hudec, když píseň svou dohrál. A krčmář se nevzbudí! Hodiny chraptivě bijí... Oh, bojím se vyjít – vím, Kdosi tam příšerný čeká, skryt úskočným stínem, s tím zeleným pohledem zmijí – a venku je zima... noc temná... a divě hučí řeka... 9