PÍSNIČKA DRUHÁ.

Roman Hašek

PÍSNIČKA DRUHÁ.
Bílý štít se z dálky směje v čele hospody – Šenkýř mně už nenaleje, nenaleje! A šenkýřka růžolící nevzpomene snad, že jsem ji chtěl lecos říci, lecos říci. Vítr hvízdá, v stromech vyje... A mně do duše zvučí hloupá melodie, melodie. O tom, jak Bůh moudře chrání kolísavou cnost, o veselém milování, milování... 31