NOC V BENÁTKÁCH.

Roman Hašek

NOC V BENÁTKÁCH.
Chladivá noc se chvěje na laguně, své štěstí skryly párky v gondolách... Cos zvučí ještě v mrtvé mojí struně, žal divoký, jenž dávno tudy táh’. Z hlubokých stínů na pobřeží kdesi zní chorý sopran smutných kleštěnců – a srdce moje nic už nepřeje si, jen šero Vašich měkkých pletenců. Má Giulietto, víte, jak to bolí? Hle, umírá již píseň ospalá... V těch rozteskněných stonech barkaroly lká duše, která dlouho stonala... 18./2 1902.
33