PARABOLA O ZTRACENÉM SYNU.

Roman Hašek

PARABOLA O ZTRACENÉM SYNU.
Stín přes zprahlý se táhne úhor, jejž dávno déšť už nezrosil... Byl čas kdys. Dnes žár v srdci vychlad. A já jsem o nic neprosil! Vše banalním už tónem vyzní a nespraví to špatný rým. Jen chutě, hochu, slupky hryzni! Vždyť mohl’s býti kdo ví, čím! Vím, do bílého otců domu se nevrátí ztracený syn: Zůstane u svých dobrých vepřů s tragikou časných souchotin. Nač ještě snít o lásce, ženě? Byl čas... dnes marno čekání. Jdou domů vepři spokojeně, a ve vsi zvoní klekání... 30