NEVĚRNÁ MILÁ

Petr Fingal

NEVĚRNÁ MILÁ
„Já do smrti ti věrna budu, milý, to přísahám ti tady v pokoře, za svědka Boha beru si v té chvíli, ač – je-li vůbec jaký nahoře! A jsi-li náhodou snad atheista, viz na nebi tu hvězdu zářící! Ta stejně věčná je a stejně čistá, jak srdce láskou k tobě hořící!“ Rty na rtech vášnivě se pozachvěly a ruka ručku stiskla přesladce... Nazítří zase sejít jsme se měli, pár chvilek prožít v sladké pohádce. * * * 19 Byl opět večer, vánek líbal stromy a sníh zasypal všecky cestičky, měsíce srpek osvětloval domy a s oblohy se smály hvězdičky, však moji lásku nebylo tu vidět... Kam, probůh, se mi asi ztratila? K nebi jsem pohléd a počal se stydět. Ta věčná hvězda tam již nebyla!