Stišení.

Bohuslav Knoesl

Stišení.
Když tužeb žhavý plam se v popel proměnil a kalich radostí své dno mi ukázal, v přívalu hořkostí když neskojený pal v života zhrdání se v tvrdých vlnách slil, má tajná milenko a družko teskných chvil, o luno přítulná, tvůj bledý požár vstal nad mraků cimbuřím, jež noci demon hnal po nebes tišinách ve stopách věčných mil. Do šera komnat mých ty lampu růžovou mi věsíš na řetěz mých svadlých vzpomínek, jež růží čajových jdou vůnivůní nakyslou. A v blahém stišení ty koupáš duši mou, co hodin ospalý a rozsmutnělý vlek se k tobě povznáší a rozplývá se tmou. 17
Básně v knize Martyrium touhy:
  1. Hymnus Fantomu.
  2. Zjevení.
  3. Na poušti.
  4. V žaláři askese.
  5. Pokušení.
  6. Martyrium touhy.
  7. ***   Na stůl svůj slavnostní jsem prostřel roucho bílé
  8. Improvisace snu.
  9. Tragoedie duše.
  10. Stišení.
  11. Květy blouznění.
  12. Pochod smuteční.
  13. Dies irae.
  14. ***   Tak v němém vězení bezbarvé skutečnosti,
  15. Soumrak duše.
  16. Adagio.
  17. V žaláři osamění.