Hymnus Fantomu.

Bohuslav Knoesl

Hymnus Fantomu.
Ty, jež Jsi povstala z bílé žhavosti mé zjitřené touhy, když hárající předtucha rozkoší vonných a předtucha sklamání, její melancholická družka, svůj zpívaly čarovný duet před zábleskem jiter, o sladká hetero mé touhy zbodané krutostí chtíčů, jsem vysílen, vyčerpán tvou orgiastickou láskou, jak asketa znavený ženských přeludů krásou když podléhá nahosti kouzlu v své nejslabší chvíli! Tvá krása poráží mých předsevzetí panenskou cudnost, o kurtisano zázračná, stvořená rozmarem bohů, bys’ jako Sirena, pějící na marností ztraceném břehu, vždy k sladkému sváděla hříchu mou blouznivou duši. Ty krev mou stravuješ rozkoší plamenem dravým, Ty z cev mojich vyssáváš žití vířící mízu a v bolestech mých se brodíš a hýříš a jásáš, jsouc krve mé střísněna nachem, má despotko sladká, ale já miluji Tebe horoucím tempem své duše a na hranici planoucí k nebi kladu své zemdlené tělo, bych ve tvých pohledů dráždivě smyslné lázni se rozplynul v rozkoší moři jak hořící atom! 5
Básně v knize Martyrium touhy:
  1. Hymnus Fantomu.
  2. Zjevení.
  3. Na poušti.
  4. V žaláři askese.
  5. Pokušení.
  6. Martyrium touhy.
  7. ***   Na stůl svůj slavnostní jsem prostřel roucho bílé
  8. Improvisace snu.
  9. Tragoedie duše.
  10. Stišení.
  11. Květy blouznění.
  12. Pochod smuteční.
  13. Dies irae.
  14. ***   Tak v němém vězení bezbarvé skutečnosti,
  15. Soumrak duše.
  16. Adagio.
  17. V žaláři osamění.