SLAVNOSTNÍ SCÉNA*

SLAVNOSTNÍ SCÉNA*
Krajina za noci. Na nebi hvězdy. V pozadí domy s lokály se španělskými stěnami. Coriandolli. – Corso. – Na scéně setkává se pí Ledyňská a Jeník s Lošanem. Lošan: Už z Variété, milostpaní? Pí Ledyňská: Je zavřeno a z nenadání. Lošan (k Jeníkovi): To moh’ jsi tušit, milý hochu. Na titul vzpomeň sobě trochu. Jeník: A kde jsi ty byl na zábavě? Lošan: Od slečny sestry kráčím právě. Jeník: Proč spěcháš tolik? Není dosud ráno! ______ *) Cf. Divadelní knihovna „Máje“, sv. 23 (F. Šrámek, Červen – J. E. Čeněk, Na cestu.cestu).
102 Pí Ledyňská: Vždyť je vám přáno, je vám přáno. Lošan: Schází jí ostré koření. Melancholické stvoření. Vkus buržoasní koblihy. Jeník: Květ příliš bílý, hihihi! Matka: Soudíte přísně, rozmilý. Časem se, doufám, ostřílí. Lošan: Žár, který, Jendo, z tebe sálá, snad pokroku ji zachová. Už často mnoho udělala hlav otevřených výchova. Jeník (směje se): To je, mami, něco pro tebe. Naše stromy rostou do nebe. Pí Ledyňská: To, děti, už ta nová móda. Však Variété přece škoda. – 103 Smutek pro ně srdce tíží, mraky táhnou oblohou Variété! Jeník: Kdos se blíží. Lošan: Nějací sem lidé jdou. Vstupuje zástup studentů, dělníků, mužů i žen v různých krojích a různých zaměstnání.
Chor: Spí buržoust. Noc vábí temným klínem. Jiný sbor: Jdem’ do žití – sílení dobrým vínem! – Chor: Cesta naše k modré výši. Jiný sbor: Máte děti, zlou to tůru. Chor: Ach – jak jarem květy dýší. Jiný sbor: V hospodě jsou ještě vzhůru! 104 Chor: Na krásné to blýská časy. Jiný: V mládeži to kvasí, kvasí. Pí Ledyňská: Kam že to kráčejí ti jonáci? Jeník: Za prací, mami, to jdou za prací. Hlas lyrický: Spějem bujarým letem za modrým květem. Radosti života (zpívají): Co platen květ je modravý, když člověk se naň vydáví? Hlas lyrický: Zavedem’ rovnost, vytrhnem’ dav z kalu, zdoláme záhubnou moc kapitálu. Radosti života: Stát se to nikdy nemělo, nás to pak velmi mrzelo. Hlas lyrický: Je červen, červen, až se hlava točí. Proč omamují tolik žhavé oči? 105 Radosti života: Nikdy a nikde, mé srdce. My sejdeme se v klinice. Pí Ledyňská: Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Lošan (vpadá): Za novými cíli, za novými cíli. Jeník: Celkem na tom málo záleží. Chceš říc’ cos o dnešní mládeži? Bratrský ruch a život v davu; lokály se španělskými stěnami suggerují revolucionářské záchvěvy. Coriandolli. Corso. Z nejbližších oken zní slova písně:
Z buržoásních chceme sfér ven. Vždyť je červen, vždyť je červen. Kdos vztýčil černý prapor s rudým nápisem „Ať žije anarchie!“ u lokálu se španělskými stěnami. Nálada vzrůstá.
I. student: Chci na Parnase pilnou značit včelu. II. student: Sbratřit já dělnictvo chci strádající. 106 III. student: Já přírodu chci spoutat myslí bdící. IV. student: Já myslím, abychom šli do bordelu – Pí Ledyňská: Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Jeník: Za novými cíli, za novými cíli. Skalní vrabec (zpívá): Za novým cílem touha míří. Jdem skrze trní, bodláčí. – Kéž k dávení mám hrdla čtyři. Mně jedno, běda, nestačí! Sbor: Z buržoásních chceme sfér ven. Vždyť je červen, vždyť je červen. Mladý adept (vychází z lokálu –): A počala maškara, zrovna podle Machara: Tak on dosud neví, co je ženská? Byla vám to holka sakramencká. 107 Jiný hlas (vpadá): A měla choutky kankánské a pila ráda šampaňské. Jiný hlas: Buď matka boží pomocná ti v stavu přetěžkém. Má milá, prý jsi nemocná. Prý chodíš s outěžkem. Chacha, prý chodíš s outěžkem. Jiný hlas: Mateřství jen ženu světí, národ potřebuje dětí. Pí Ledyňská: Kam že jsi řekl, že ti hoši pílí? Jeník: Za novými cíli, za novými cíli. Hlas: U Čemulpa, u Čemulpa, kdo je s Rusy, ten je ťulpa. Jiný: Port Artur a Čušima,Čušima cara špatně dojímá. 108 Jiný: Dělej každý to, co umí. Pojďte, bratři, házet pumy! Skalní vrabec: Stumpfsinn, Stumpfsinn, du meine Freud’. Jiný: Ježíšmarjá, policajt! Jiný: Plijem’ na jich klad i zápor. Jiný: Zahoď, brachu, černý prapor – – Scéna pustne, zmatený útěk, přichází
Policajt: Ti měli tuze nahnáno. (K pí Ledyňské): Že, matko, je jim popřáno?! – Květen – červen 1905.
109