KAPITOLY Z KONKRETNÍ LOGIKY

KAPITOLY Z KONKRETNÍ LOGIKY
– – – Zvony pamatují, ale lidé ne – – – z Týna hučí denně nad náměstím tím: prokleta buď Vídeň, proklet budiž Řím. J. S. Machar, Besedy Času, r. X.X., č. 13.
Bum! taratratarara, činči, činči, puma letí do vzduchu. Vaše jasnost, co to řinčí, už je díra v kožuchu! Karel Horký, Besedy Času, r. X., č. 13.
I. I.
Básník má své právo. Bouří veršem svým: Prokletá buď Vídeň, proklet budiž Řím. S politikou jinak. Jiný její vkus. Do Vídně jít nutno. Austroslavismus. II. II.
Básník má své právo. Protivný typ tvora, reptá – – Bílá Hora – – cítí: Bílá Hora. S politikou jinak. Dobrý lide, slyš: Staré pergameny sežrala nám myš. 143 III. III.
Básník má své právo. Pochyby ho dusí; Kam se řítí trojka Gogolovy Rusi? S politikou jinak. Vše se může stát. Díky bohu, tedy nový atentát. IV. IV.
Myšlenka je volna. Škoda o tom slov. Mimo církve bude státi filosof. S politikou jinak. Na rozcestí stůj: Protestanté, žurnál abonujte svůj! V. V.
Filosof si myje čisté svoje ruce: reakcí je v posled každá revoluce. S politikou jinak. Puma, špásu kus. Jenom revoluce může spasit Rus! VI. VI.
Filosof jde s výší v svět náš úzký, podlý. Řezat, řezat, řezat: Jdeme kácet modly. Může být i jinak. – V poplach zní teď zvon. Nekácejte modlu, je-li modla on! 144 VII. VII.
Ruku v ruce půjdou, jak už starým zvykem, básník s filosofem jako s politikem. Sedne vrabec k vrabci, takto štěbetá: Jaké je to lumen, ten náš poeta! Sedne vrána k vráně, vydá divný křik: Jaký je to chytrák, ten náš politik! Sedne básník, píše, nenalézá slov. Jaký je to mudrc, ten náš filosof... Tak jdou, ruku v ruce. A clown zvonky řinčí: Jak jsou všichni hezcí, bumtarara, činči! Květen 1905.
145