ŽIŽKŮV ODKAZ.

Jan Rokyta

ŽIŽKŮV ODKAZ.
Nemám světských statků, jež bych odkázal ti, lide můj; chudé zboží po otci pan Oldřich vzal a jiného jsem nikdy nedobýval. Všecky toho světa věci bere příval, na to pamatuj, vše smetá zkázy do řeky – jen pravda boží trvá na věky. Tu v odkaz dám ti, jak jsem sám ji přijal, tu vždy hledej, té vždy braň; jda jejím za dechem, jenž kyne vůní fial, k ní vše všudy napomínej, hoň, jen její zákon šiř, ať vše se opře oň, jen ona buď tvůj štít a zbraň; jí věren buď a jí se spravuj, v její službě přenikdy se neunavuj. Ale chceš-li jejím bojovníkem slout, sám dobrý buď, sám vysvoboď se ze zla pout. Věz, k boji božímu že nejdřív sluší dobře čině k lásce zřídit vlastní duši; bázeň boží v sobě vzbuď, vše žádosti i potřeby a naděje slož v Pána, nikdy pochybou se nechvěje. A zaved-li by hřích tě s této cesty, 78 nemeškej se kát, sic pro hřích spravedlivě naměří Bůh tresty. Hříchy mstí, však odpouštějícímu také odpustí. Ty proto nechuti a hněvy odpusť rád, můj lide, a buď celý po věk podle rady boží za jeden vždy člověk. Ne však s pokrytci a služebníky zla, ne se zrádci, by s nimi také tvoje noha nesklouzla. Ty věz, kdož nejsou věrni Bohu, také lidem nebudou a trnem hlohu zbodnou, byť jak úsměv kněžský byli přesladcí. Těm vždy buď nesmířlivý nepřítel, jak byl jsem já, tvůj učitel. Těm, ať jsou cizí nebo rodné krve, válku vypověz, boj zdvihni a v něm neumdlévej prve, dokud neubráníš svaté pravdy své jak proti všem já s hradby vozové, ať byl to nekněz nebo kněz, ať papeži to byli nebo králi. Jsou-li zlí, hleď, by se hněvu tvého báli. Síla tvá a píseň tvá buď Hospodin, tvůj štít i meč – pak boje nestraš se, byť byl jsi neodín a nepřítel tvůj tvrdém ve pancíři: 79 Bůh sám za tebe boj dobrý zvíří, tvoje bude seč, již vedeš věrným k pomoci a proti nevěrným, jež poznáš po jich ovoci. Nuž, dítky, kupředu a nikdy zpátky, pro obecné dobré v boj! Zlo kazte ve svém středu, nad tím soud buď krátký, bratr bratru roven, nikdo chud a nikdo za bohatstvím nekráčeje v blud – v boj dobrý za právo a za pokoj se dejte, každý také české řeči bráně, a já vůdcem vždy vám budu jménem Páně! [80]