BALLADA.

Bořivoj Balcárek J.XX Bašus Karel Berdych Josef Bláha A.XX Bloem Miroslav Bedřich Böhnel Stanislav Cemper Josef Haser Josef Hradecký Béda Chocholoušek R.XX Chřada A.XX Karlík Hugo Kepka Gustav Klika Josef Mach Vladimír Mach Vladímír Mrazík Karel Nový Jaroslav Pasovský Vlastimil Pavlík Jaroš Prošek Miroslav Rutte Pavel Sula František Syrový Bohuš Sýkora Maryša Šárecká Karel Šelepa J.XX M.XX Šerý Josef Šimánek František Taufer Karel Teichmann Eduard Turek Jaroslav Urban Antonín Vedral Antonín Veselý Kamil Vilenský E. Vlasák Milada Záhořová Karel Zelenka Svato Zelenka Alois Žipek

BALLADA.
Jasanové stoly vonné v purpurové látky zhalil, do svých číší bledozlatých nejvzácnější vína nalil. A pak na ty, které pozval, dlouho čekal v zanícení; viděl, jak ta rudá vína jejich duše rozplamení. Viděl, jak jich bledé ruce bouřně zvednou zlaté číše v pozdrav Slunci, které v horách do blankytu kvete tiše. Dlouho, příliš dlouho čekal, kroky tušil v každém zvuku, ale nikdo nepřicházel připíjet a stisknout ruku. 27 Do blankytu posvátného tisíckrát již Slunce vkvetlo, tisíckráte bez pozdravu zvadlo v horách jeho světlo. Číše stojí nedotknuty, víc jen zbledla jejich zlata, látky vyrudly a z vína prchla drahá aromata. V osamění ironickém v dlaně tiskne smutné oči; – mrtvo je, – jen chvílí kdesi zatikají červotoči.