Kdos v duši mou se tiše dívá

Tereza Dubrovská

Kdos v duši mou se tiše dívá Kdos v duši mou se tiše dívá
– noc temná jest a hluboká – a něžně tak se posmívápousmívá a hledí mého do oka...
Jak kdyby moji duši snící z těch nechtěl zbudit sladkých snů a úsměvem svým chtěl mně říci, že věří v kouzlo příštích dnů... Ó je to tvoje duše snivá, jež usmívá se něžně tak! A v harmonické písni splývá s mým okem její snivý zrak... 6 A zpívá stejně s duší mojí v tak melodických akkordech, že v jednu píseň jen se pojí těch melodií každý vzdech... A srdce moje sladce buší, ač hluboká noc kolem jest... Tím čistým svazkem našich duší my spolu jdeme jasem hvězd! 7