Šel jsi kolem oken mých

Tereza Dubrovská

Šel jsi kolem oken mých Šel jsi kolem oken mých
bíle zastřených... Reseda v mých oknech kvetla, na cestu ti snítka slétla – leč tys zraku nepozdvih’!
Záclonou se stín tvůj mih’... Profil bledé tváře tvojí tančil chvíli po pokoji, zadumán a tich... A přec není dávno tomu, kolem mého šel jsi domu, do oken se’s díval mých... 12 Na nebi už hvězdy stály, tvoje oči něhou plály, na rtu tvém byl smích... Reseda v mých oknech vadla, na cestu ti snítka padla, tys ji ke rtům zdvih’... A dnes v tichém zadumání hlava tvá se k ňadrům sklání, smutek září z očí tvých, když jdeš kolem oken mých zadumán a tich... 13